Co bylo na programu

Kdo nám zahrál a zatančil

Luhačovské Zálesí

Budou jako již tradičně zastupovat soubory FS Leluja a Malé Zálesí, které se hlásí mimo jiné k odkazu zakladatelky našeho festivalu, paní Věry Haluzové.

Dále vystoupí Dětská skupina ZŠ Dolní Lhota

Češka Beseda Međurić (Chorvatsko)

Krajanský spolek působí v chorvatské obci Mezurač (chorvatsky Međurić, v překladu Meziříčí), která leží jižně od oblasti Daruvaru. Původní vesnice byla ve středověku v době nadvlády Turků vylidněna a do opuštěné oblasti se až o mnoho desetiletí později začali stěhovat řemeslníci a učni, kolem roku 1880 pak začalo osidlování Čechy, kteří s sebou přinesli i své nástroje, a později i Slováky.

Zakládající zasedání spolku původně pojmenovaného "Československá obec Mezurač" se konalo v únoru 1920. Než došlo roku 1936 k výstavbě Národního domu, všechny činnosti se v prvních šestnácti letech působení spolku konaly v hostinci u pana Josefa Kláštěrky. Původně byla aktivita zaměřena na divadelní představení, následně především na udržování českých zvyků a obyčejů. V 70. letech 20. století sem byly dokonce dovezeny původní kyjovské kroje, ve kterých členové dodnes vystupují a jsou na ně velmi hrdí. Práce v besedě je dobrovolná a nadšení pro spolkovou činnost v Mezurači rozhodně nechybí. Důkazem je dodržování starých českých zvyklostí a fungování mnoha skupin.

Česká beseda je velmi aktivní, v dnešní době má přes 200 členů. V jejím rámci pracuje dechový orchestr, dva pěvecké sbory – dívčí sbor Hlásek a ženský sbor Hlas – a také pět folklorních skupin, rozdělených podle věku: nejmladší Motýlci, střední Vlaštovky a starší Mezuračští čerti, dále středoškolská mládežnická skupina a také ženská taneční skupina Zora. Mezi typické zvyklosti, které mezuračtí dodržují patří například tanec s věnci, mezi další zvyky patří stavění májky, maškarády, šupání na Velikonoce a spousta dalších.

Jitřenka (Český Krumlov)

Dětský folklórní soubor Jitřenka pracuje v Českém Krumlově od roku 1975 a pro svůj repertoár zpracovává původní tance z oblasti Doudlebska, Českokrumlovska, Křemežska a Zlatokorunska. Dnes v souboru ve dvou odděleních tančí téměř čtyřicet dětí, nejmladším členům souboru jsou teprve tři roky. Tanečníky doprovází dudácká muzika, kterou vede František Kmoch.

Jitřenka během své dlouholeté činnosti rozdává radost svým tancem a zpěvem při nesčetných vystoupeních nejen na domácí scéně, ale i v zahraničí. Mezi nejvýznamnější vystoupení souboru patří účast na mezinárodní dětské Strážnici, na národních přehlídkách nejlepších dětských folklórních souborů v Kyjově nebo na zemských přehlídkách. Mezi nezapomenutelné zážitky patří pro mnohé bývalé souboráky účast na mezinárodním festivalu v polských Kielcích, kdy jedno vystoupení sledovalo i 10 000 diváků, nebo velice úspěšná vystoupení na festivalu ve Francii. Jitřenka předvedla své zaujetí pro jihočeskou lidovou písničku i v Itálii, Německu a Rakousku.

Členové souboru se setkávají nejen na pravidelných zkouškách a vystoupeních. Každoročně jezdí děti na víkendová soustředění, kde při různých soutěžích a hrách navazují přátelství možná na celý život stejně jako ti, kteří do souboru chodili před mnoha lety a z dětských krojů již dávno vyrostli. Vedoucími souboru jsou Vladimíra Berná a Vlasta Dvořáková.

Kosiska (Ratiboř)

Folklorní soubor z Ratiboře se věnuje valašskému folkloru a snaží se udržovat, ale i obnovovat zapomenuté tradice. Jeho dětskou složkou je skupina Kosáček založená roku 2014, ve které se scházejí děti od 4 let – účinkují především na obecních akcích a provází svými pásmy rok na dědině.

Tradičně se účastní vynášení Mařeny a s tím spojeného vítání jara, na konci května se děti představují na Gulášovém králi a jarním pochodu, který je každoročně pořádán obcí Ratiboř. Na podzim tančí pro radost nemocným a seniorům, na začátku adventu rozsvěcují vánoční strom s pásmem s vánoční tématikou a mezi vánočními svátky chodí po koledě "šťastikovat" – to společně s chlapy z mužského pěveckého sboru Kosáci, který se věnuje zpěvu a prezentaci starých valašských a pijáckých písní.

Na letošním luhačovickém festivalu bude soubor prezentovat divákům své pásmo "Dolů Ratibořem", které představuje dědinu, její zvyky a kulturu, za využití kombinace mluveného slova, básniček, písní a tanců.

Vedoucími Kosáčků jsou Lucie Žabčíková, Barbora Machálková a Lenka Zelenková, vedoucím Kosáků je Martin Žabčík.

Yocheved (Třebíč)

Taneční soubor Yocheved vznikl v roce 2003 na počest zápisu památek města Třebíč na seznam UNESCO - vedle baziliky sv. Prokopa se jedná o Židovskou čtvrť a Židovský hřbitov. Zaměření souboru čerpá ze stejného kulturního základu a zaměřuje se na židovské a izraelské tance. Židovské tance jsou převážně doprovázeny Klezmer muzikou, která nenechá diváka v klidu. Izraelské tance jsou modernější a mají po celém světě stejnou, přísně danou choreografii – můžete si je tedy zatančit i s domorodci na opačném konci zeměkoule. Tyto tance mají podmanivou, rytmickou orientální hudbu a jsou velmi populární především u mladé generace.

Taneční soubor Yocheved pracuje pod vedením Hany Horké a každým rokem se účastní tradičních festivalů, jako je Šamajim, Oživené židovské město, Bramborobraní či Muzejní noc, ale také mnoha dalších festivalů a vystoupení po celé České republice a v zahraničí.

Antigoni (Krnov)

Taneční soubor Antigoni z Krnova vznikl v roce 1996 z důvodu potřeby uchování a šíření řeckých lidových tanců, písní a řeckých tradic pro další generace nejen příslušníků řecké menšiny žijící na území České republiky, ale také pro celou českou veřejnost.

V rámci luhačovickém festivalu se letos představí nejmladší tanečníci, kteří jsou ve věku od 5 let – jedná se o čtvrtou generací potomků řeckých emigrantů, kteří před 75 lety přišli do Československa. Děti předvedou celonárodní tanec Syrtos a Chasaposerviko, tance Podarati a Chomatysta Tsurapia z oblasti Makedonie a tanec Svarlis z oblasti Thrakie.

Vedoucí tanečního souboru Antigoni je paní Irini Grigoriadu, s trénováním nejmladších tanečníků nyní pomáhá starší tanečnice Eliška Marková.