Program

"Velikáni lidové písně" – věnováno výročím Františka Sušila, Leoše Janáčka a dalších sběratelů lidové písně a památce paní Věry Haluzové u příležitosti roku české hudby. 

Čtvrtek 12. 9. 2024

Literárně dramatický večer nejen pro děti – Luhačovice, budova knihovny

17:00 – "Pojďte s námi do pohádky" – divadelní představení pro malé i větší.

"Ten kdo tvoří, nezlobí" – tvořivá dílna pro děti, ale nejen ty.

19:00 – Zažehnutí festivalu – opékání špekáčků na grilu k zahájení festivalu

Pátek 13. 9. 2024

17:00 – Slavnostní zahájení festivalu - uctění památky prof. Antonína Václavíka a manželů Haluzových, Pozlovice, budova úřadu městyse Pozlovice

"V dobrém sme sa zešli" - zahajovací vystoupení jubilejního 32. ročníku festivalu

Účastníci

FS Vizovjánek - Vizovice

FS Malé Zálesí - Luhačovice

FS Leluja – Luhačovské Záesí

18:30 až 20:30 – Dětská Beseda u cimbálu s CM Ocún, Vizovice – Pozlovice, šenk Ogar

Sobota 14. 9. 2024

13:00 – 14: 30 "Muzika v různých žánrech a podobách" prezentace účastníků letního hudebního kempu – KKC Elektra - Luhačovice

14:30 – 16:00 "Po zarostlém chodníčku" vystoupení účastníků na hlavním podiu na lázeňském náměstí – KKC Elektra  - Luhačovice

Účastníci:

DFS Hviezdička – (Hriňová - Slovensko)

Cimbálová muzika z Lužic - Lužice

FS Sedmikvítek – Frenštát pod Radhoštěm

FS Malé Zálesí - Luhačovice

Od 16:30

"Zahrajeme sobě, tobě." – volný pořad hraní mladých muzikantů v prostoru KKC Elektra - Luhačovice

Neděle 15.9.2024

10:15 – Slavnostní mše svatá za účasti krojovaných s děkováním za prožité chvíle léta a úrodu – Luhačovice, Kostel Svaté rodiny

14:30 – 15:00 Slavnostní průvod – kvůli počasí zrušeno

15:00 – 17:00 "Cesty za lidovou písní" galakoncert účastníků festivalu Písní a tancem na hlavním podiu na KKC Elektra - Luhačovice

Účastníci:

DFS Hviezdička – (Hriňová -Slovensko)

DFS Veličánek – Velká nad Veličkou

FS Hlubina - Ostrava

FS Rusava – Bystřice pod Hostýnem

FS Leluja – Luhačovské Zálesí


Změna programu vyhrazena.

Medailonky jubilujících osobností

František Sušil (*14.6.1804 + 31.5.1868)

František Sušil se narodil v Novém Rousínově u Slavkova. Otec byl hostinský v zájezdní hospodě U Černého medvěda a zároveň v Rousínově působil jako kronikář a písmák, který vždy dbal, aby se mluvilo česky. Stejně tak i Františkova matka a její bratr, který byl v Rousínově kaplanem. Strýc byl Františkovi i prvním učitelem. Kromě lásky k rodnému jazyku ho přivedl i k hudbě. Naučil ho hrát na flétnu a klavír a uvedl ho do vyhlášené Rousínovské kapely.

Nadaný student pokračoval ve studiích na piaristickém gymnáziu v Kroměříži (dnešní Arcibiskupské gymnázium) a na filozofickém ústavu univerzity v Brně. Ve 33 letech zde získal titul profesora a stal se významným překladatelem.

Písně začal sbírat ještě jako student v roce 1824, první sbírku vydal roku 1835, druhou v roce 1840. Zapisoval na Moravě, ale i na Opavsku a na Těšínsku v místech, kde čeština neustoupila polštině, ve slovanských osadách v Rakousku.

Sušilova sbírka "Moravské národní písně s nápěvy do textu vřaděnými" z roku 1860 obsahuje 2559 textů a 1882 nápěvů, často v několika variantách z různých koutů Moravy. Sušil je posbíral v 276 obcích 54 krajových oblastí.

Jeho sbírka nechyběla ani v knihovně našeho dalšího jubilanta Leoše Janáčka.

Krátce po vydání sbírky se u něj začala projevovat tuberkulóza. Na radu lékařů se v květnu 1868 z Brna přesunul na Valašsko do Bystřice pod Hostýnem, aby byl blízko svému milovanému poutnímu místu Hostýn. Zde také 31. května o svatodušní neděli zemřel.

Leoš Janáček (*3.7.1854 + 12.8.1928)

Narodil se v obci Hukvaldy na severovýchodní Moravě jako deváté dítě Jiřího a Amálie Janáčkových. Jeho otec i matka byli hudebně vzděláni, ale byli chudí, a Leoše už jako jedenáctiletého (v roce 1865) poslali na klášterní školu na Starém Brně jako fundatistu (žák, jehož studium bylo hrazeno z odkazů ve prospěch kláštera), kde se mu dostalo pod vedením Pavla Křížkovského prvního hudebního vzdělání. Po absolvování vzdělání se vrátil zpět do Brna, kde v roce 1881 spoluzaložil varhanickou školu a stal se jejím prvním ředitelem.

S dialektologem Fr. Bartošem se věnoval soustavnému studiu a sběru moravské lidové písně a byl uznáván jako přední znalec moravského hudebního lidopisu. S Martinem Zemanem sestavil na pražské Jubilejní výstavě (1891) slováckou kapelu. Za zásluhy o moravskou lidovou píseň byl zvolen předsedou pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a ve Slezsku (1905) a po převratu (1918) předsedou moravského výboru Státního ústavu pro lidovou píseň.

Leoš Janáček zemřel ve věku 74 let na zápal plic, když se předtím nachladil za svého prázdninového pobytu v Hukvaldech.

Martin Zeman (*15.8.1854 + 31.5.1919)

Hudební skladatel, folklorista, sběratel a organizátor. Narodil se a také zemřel ve Velké nad Veličkou. Vedle jiných patří pak zcela jistě k zásadním postavám folklórního hnutí na Moravě. Ne náhodou jej František Bartoš (sběratel a editor sbírek moravských lidových písní) označil za nejzasloužilejšího sběratele písní hned po Františku Sušilovi. Martin Zeman sbíral a zapisoval nejen lidové písně ale také tance a jako první pořídil také záznamy sdružené instrumentální hudby. I díky němu se nám dochovala nepřetržitá stopadesátiletá horňácká hudecká tradice.

Pocházel z muzikální rodiny. Martin Zeman hrál již v útlém mládí na housle a klarinet. Podle přání rodičů se měl učit krejčím, přesto se z vlastní vůle dál věnoval hudbě. Po studiu na pražské varhanické škole a peripetiích se sháněním zaměstnání se roku 1896 stal obecním tajemníkem v rodné Velké nad Veličkou. Tím naplno počala jeho systematická práce ve sběru a zaznamenávání lidové kultury na Horňácku, která jej spojila mimo jiné s Františkem Bartošem nebo Leošem Janáčkem.

Josef Černík (*24.1.1880 + 24.11.1969)

Narodil se ve Staříči, ale dětství prožil v nedalekých Bojkovicích. Po studiu na gymnáziu v Uherském Hradišti studoval na učitelských ústavech v Příboře a Brně, kde poté na proslulé varhanické škole studoval skladbu u Vítěslava Nováka a navštěvoval mistrovské kurzy u Leoše Janáčka.

Nejvýznamnější je jeho práce sběratelská. Jeho největším dílem jsou Zpěvy moravských Kopaničářů, které obsahují kolem 2000 písní z oblasti Moravských Kopanic. Na popud L. Janáčka a A. Václavíka sbíral písně na Luhačovském Zálesí, které pak byly vydány v roce 1957 pod názvem Písně z Luhačovského Zálesí. Sbíral písně též v Pobečví, na valašskoklobouckém Závrší, na Horňácku. Zapisoval také slovenské písně a jako jeden z mála sběratelů lidových písní zaznamenával i romské písně.

Věra Haluzová (* 30.11.1924 + 30.10.2013)

Věra Haluzová, rozená Andrýsková, pedagožka a významná folkloristka. Do vysokého věku se aktivně věnovala studiu lidových zvyků, působení v dětských souborech, činnosti porotkyně na přehlídkách folklorních souborů a práci na tvorbě scénických pásem dětských folklórních souborů.

Její život byl ovlivněn skutečností, že po únoru 1948 byla ona i její manžel JUDr. Jan Haluza, vyšetřováni ze strany StB v neblaze proslulé věznici v Uherském Hradišti. Její manžel strávil několik let v uranových lágrech a ona mohla jako učitelka dostat místo na vesnických malotřídkách. Ale jak sama říkala: "Nakonec to bylo pro moji činnost požehnání".

Protože s manželem nemohli mít děti, věnovala se o to víc práci s žáky svých tříd. V roce 1954 během svého působení v Biskupicích organizovala svůj první folklorní pořad pod názvem Jaro na dědině. Začátkem šedesátých let v Luhačovicích založila folklorní soubor Malé Zálesí a po mnoho let jej vedla. Je zakladatelkou festivalu Dětská Strážnice a též našeho festivalu Písní a tancem, které jsou nejstaršími dětskými festivaly u nás.

Kdo nám zahraje a zatančí

Luhačovské Zálesí

Domácí region Luhačovského Zálesí budou jako již tradičně zastupovat oba zde působící soubory FS Leluja a FS Malé Zálesí, které se hlásí mimo jiné k odkazu zakladatelky našeho festivalu, paní Věry Haluzové. Místními jsou i protagonisté čtvrtečního zahajovacího pořadu. Naopak takříkajíc ze všech koutů budou účastníci letního muzikantského tábora s názvem Já nic, já muzikant. 

Dětský folklorní soubor Hviezdička (Hriňová – SK)

V letošním roce oslaví 40. výročí od svého založení. Zřizovatelem je občanské sdružení dětského folklorního souboru Hviezdička. Její členové jsou současně i žáky hudebního a tanečního oboru ZUŠ v Hriňovej. Repertoár souboru tvoří taneční, hudební a pěvecká čísla z vybraných folklorních regionů Slovenska. Prioritním regionem je samozřejmě region Podpolaní.

Dětský valašský soubor Malá Rusava (Bystřice pod Hostýnem – ČR)

Byl založen roku 1958 v Bystřici pod Hostýnem a svou nepřetržitou činností patří mezi nejstarší dětské soubory v České republice. Zakladatelkou a dlouholetou vedoucí souboru byla paní Růžena Malíková.

V tancích a písních soubor zpracovává tradice valašského regionu v oblasti střední Moravy. Snaží se o udržování a obnovu regionálních zvyků, her, písní a tanců z okolí obce Rusavy, které v dětské formě předvádí v choreografiích na jevišti.

Soubor pracuje ve dvou skupinách asi 60 dětí ve věku od 6 do 17 let. Hudebně jej doprovází cimbálová muzika ZUŠ Bystřice pod Hostýnem. Vedoucím muziky je Marek Číp, na pozici primu hraje Prokop Chvatík. Autory hudebních úprav jsou Pavel Malík a jeho neteř Kateřina Kovaříková. Vedoucími souboru jsou Jiří Hrdlička, Magda Müllerová a Monika Langová.

Soubor lidových písní a tanců Hlubina (Ostrava – ČR)

Patří mezi nejstarší folklorní soubory v České republice. Vznikl v Ostravě v roce 1947 původně jako dívčí taneční skupina, která se věnovala studiu slezského folkloru. Během krátké doby z malé skupiny vznikl soubor, který přijal jméno HLUBINA – podle názvu šachty a kulturního domu, kde působil až do roku 1990.

Přirozeným základem pro tvorbu je folklorní materiál širokého Slezska a Lašska. Rovněž, jako jeden z mála v České republice, se soubor zaměřuje na tématiku havířského prostředí.

K jeho jménu nesmazatelně patří jméno Zdeny Kyselé (1918-2004) – zakladatelky, umělecká vedoucí a choreografky, která stála bezmála šedesát let v jeho čele. V současnosti má Hlubina více než 90 členů. Vedoucí souboru je Kateřina Macečková, vedoucí taneční složky je Helena Skálová.

Od roku 1998 je HLUBINA spolupořadatelem mezinárodního folklorního festivalu "Folklor bez hranic Ostrava".

Dětský folklorní soubor Veličánek (Velká nad Veličkou – ČR)

Byl založen v roce 1979 a svou činností reprezentuje region jihovýchodní Moravy – Horňácko rozprostírající se kolem obce Velká nad Veličkou. Ve Veličánku 1 tančí a zpívají děti ve věku od 9 do 13 let, které doprovází cimbálová muzika ZUŠ Velká nad Veličkou. Vedoucí souboru jsou Jana Švrčková a Magdalena Maňáková.

Sedmikvítek (Frenštát pod Radhoštěm – ČR)

Byl založen v roce 1980. Po celou dobu jeho působení je jeho hlavní snahou uchovat toto bohatství svých předků i pro příští generace. Sedmikvítek vystupuje převážně s dějovými pásmy, v nichž jsou zpracovány zvyky, tance a písně z Valašska. V souboru tancují tři skupiny dětí, jsou to Sedmikvítci a také jedna skupina dospělých. V jeho čele již úctyhodných 44 let stojí paní Mgr. Jana Šamánková.

Sedmikvítek je pořadatelem folklorního festivalu Frenštátské slavnosti.

Vizovjánek (Vizovice – ČR)

zpracovává národopisný materiál, tance, písně a zvyky z Vizovic a širokého okolí. Byl založen v září 1992 původně pod názvem Malý Vizovjánek při Domě dětí a mládeže ve Vizovicích. Několik let souběžně existoval s Vizovjánkem při ZŠ Vizovice, který již od roku 1972 vedly paní učitelky Baná a Drábková. Po zániku školního Vizovjánku přebral současný Vizovjánek jméno i pomyslnou folklorní štafetu, přičemž pokračuje ve spolupráci se ZUŠ.

Soubor má v současnosti kolem 100 členů ve 3 dětských skupinách a 1 dospělé složce. Organizační vedoucí celého souboru je Jitka Macková.

Cimbálová muzika z Lužic (Lužice – ČR)

Dětská cimbálová muzika z Lužic byla založena obcí Lužice 30. 9. 2005. Jejím prvním vedoucím byl známý primáš cimbálové muziky Slovácko Přemysl Líčeník. Od roku 2009 hraje dětská cimbálová muzika pod vedením paní Ivany Šimčíkové.

V roce 2018 došlo k výrazné generační obměně muziky. V současné době čítá cimbálovka 12 dětských muzikantů.

Cimbálová muzika Vitaj

Je mladou cimbálovou muzikou z uherskohradišťského Dolňácka.

Cimbálová muzika Ocún

Cimbálová muzika Ocún je skupinou hudebníků z okolí Vizovic, které spojuje rodina, přátelství a láska k folklóru. Repertoár muziky tvoří valašské lidové písně, ale čerpáme i z jiných regionů Moravy a Slovenska. Hudební úpravy zajišťuje Tereza Malaníková, primáškou muziky je Anna Varsami.

Již více než 10 let doprovází valašský soubor písní a tanců Vizovjánek z Vizovic. Pod jejím patronátem také vznikly dětské muzičky Ocúnek a Přípravka.

Víte, že ….

František Sušil plynně ovládal devět jazyků? Díky studiu měl znalost latiny, řečtiny a hebrejštiny, sám si osvojil i němčinu, francouzštinu, italštinu, ruštinu, slovinštinu a polštinu.

Letos uplynulo přesně 150 let od vydání sbírky lidových písní rodáka z blízkých Bojkovic, Sušilova kolegy v kněžské službě a současně jmenovce, Františka Koželuhy s názvem Kytice písní Moravských Slováků.

František Sušil má svůj asteroid. Po Františku Sušilovi je pojmenován asteroid 21229 Sušil (1995 SM1), objevený na hvězdárně v Ondřejově roku 1995.

František Bartoš (sběratel a editor sbírek moravských lidových písní) označil za nejzasloužilejšího sběratele písní hned po Františku Sušilovi svého kolegu učitele a spolupracovníka Leoše Janáčka na sběru lidových písní Martina Zemana. Ten poskytl jenom Bartošovi pro jeho sbírky více než 1000 lidových písní.

Víte, že jeden z přispěvatelů Leoše Janáčka při sběru lidových písní proslul jako speleolog. Alois Král, který se spolupodílel na sběru lidových písní na moravsko-slovenském pomezí je objevitelem Demänovské jeskyně svobody na Slovensku.

Leoš Janáček je vůbec první osobností komu Masarykova univerzita v Brně udělila čestný doktorát (Doktor honoris causa filosofie za celoživotní tvůrčí odkaz). Stalo se tak v roce 1925, tedy šest let po založení této univerzity.

První zvukový archiv nahrávek lidové hudby na světě vznikl již v roce 1899 ve Vídni. Letos tedy slavíme 125 výročí jeho založení.

Martin Zeman byl jedním z našich prvních etnochoreologů (popisy lidových tanců) a etnoorganologů (popisy stavby, vývoje a vlastností hudebních nástrojů - horňáckých gajd).

Janáček má svůj dóm. Nejedná se ale o sakrální prostor ani o orchestrální prostor, který snad vznikne v Brně, ale o prostor jeskyně v komplexu Demänovské jeskyně svobody na Slovensku, který po Janáčkovi pojmenoval objevitel jeskyní Alois Král.

Jedním z přispěvatelů Janáčkových sběrů byl i Alios Doufalík, který se narodil v nedalekých Rudicích v roce 1839, takže letos v září uplyne 185 let od jeho narození. Svůj život pedagoga prožil ve Strání a na Březové kde sesbíral více než 350 písní. 

O Festivalu

Festival Písní a tancem patří se svou 31 letou historií k vůbec nejstarším dětským folklorním festivalům v České republice. Myšlenka založení se zrodila při příležitosti 400. výročí narození Jana Amose Komenského v roce 1992, kdy se uskutečnil první ročník. Festival veřejnosti představuje dětský taneční a hudební projev české a evropské tradiční lidové kultury. Festival hostí lázeňské město Luhačovice, jako významné středisko kulturního života na Moravě. Festival je nedílně spojen s osobností folkloru Luhačovického Zálesí a dětského folkloru České republiky vůbec paní prof. Věrou Haluzovou, autorkou nespočtu hlavních programů festivalu. Mezi další zakladatele festivalu od začátku patřili Město Luhačovice, Lázně Luhačovice, a.s., Okresní úřad ve Zlíně, Obec Pozlovice, Městský dům kultury Elektra a další subjekty. Záštitu nad festivalem pravidelně přejímají předseda Senátu Parlamentu České republiky, hejtman Zlínského kraje a jiné osobnosti. Dnešním zřizovatelem je spolek Kulturní Luhačovice z.s.

Kontakty

Kulturní Luhačovice z. s.

IČO: 01875906
Nám. 28. října 543, 763 26 Luhačovice
mffluhacovice@gmail.com

Chci Vás podpořit


Chci se zúčastnit festivalu