Ohlédnutí za ročníkem 2021

Téma: Jablko a Strom

Věnováno nositelům lidových tradic a rodinám, které se věnují předávání tradic z generace na generaci

Fotogalerie

Vystupující soubory

Malučká Nivnička

Lidová kultura je jako zahrada u našeho domu. V dětství jsme se v ní se sestrou motali babičce a dědovi pod nohama, zatímco oni sadili, okopávali, přetŕhali, věšali na húru česnek nebo šúkali turkyň. Věděli jsme, že nad námi po očku bdí a tak jsme obklopeni sedláckou kulturou mohli celé léto sledovat, jak se rojí mravenci u plotu, jak včely opylují květy, mohli jsme honit bělásky, chytat kobylky a strkat je do sklenky od oharkú a samozřejmě hledat všechny možné způsoby, jak vylézt na každý strom, co tu rostl.

Lidová kultura byla kolem nás stejnou samozřejmostí jako vzduch, který jsme dýchali. Prarodiče z Boršic u Blatnice nám vyprávěli o černokněžníkoch, na rodinných oslavách se zpívaly do ochraptění boršické Kač, kač, kač, kačena. S nivnickými dědáčky jsme uprostřed nekonečného družstevního řádku řepy poslouchali legendární rodinné příběhy a vzpomínky na předky, které jsme už nezažili.

Dnes už to samozřejmost není. Lidová kultura je odsunutá mimo zorná pole dospělých i jejich dětí. Doba zrychlila natolik, až hloubce lidových písní utekla.

V roce 1992 se stal vedoucím folklorního souboru Nivnička z Nivnice pan učitel Vlastimil Ondra. Od té chvíle hledá s dospělými, dětmi a mládeží, kteří ho obklopují, všechny možné cesty kudy proniknout zpět do té zahrady. Do zahrady lidové kultury, aby jeho svěřence ohromila, oslnila, rozbušila jim srdce a pohladila je po duši, tak jako kdysi jeho. Aby v ní prožili nádherné dny svého dětství a dospívání. A až dospějí, aby otevřeli ta tajemná vrátka do zahrady lidové kultury svým dětem a ta krása se posunula do další generace.

Muzikaša

Muzikaša v současném sestavě je složená z bratranců a sestřenic. Sehráli se v době, kdy byl nácvik souborů kvůli pandemii omezen a jediným kontaktem byla nejbližší rodina. A to tak, že se naše mládež začala sama od sebe denně scházet a muzicírovat. A pojí s k tomu náramné historky. Nějakou rádi na festivalu povíme naživo :)

Barvínek

Dětský folklorní soubor Barvínek vznikl v září roku 2015 v Brně, založili ho členové folklorního souboru Malé Zálesí z Luhačovic, kteří se za prací přestěhovali do Brna a chtěli vést své děti ke kladnému vztahu k písním a tancům regionu, z něhož sami pocházejí. Postupně se k těmto dětem přidaly i děti z Brna a Barvínek se rozrostl na téměř na 40člennou skupinu. Vedoucí souboru Pavla Marečková.

Klobučánek

Dětský soubor Klobučánek založily v roce 1994 tanečnice dospělého souboru Klobučan. Důvody byly prosté. Dorostly nám vlastní děti, ale také jsme cítili potřebu vychovat další generaci krůžkařů a muzikantů. Na podzim 1994 se začalo scházet 30 dětí, v dalším roce se přidala hudecká a posléze cimbálová muzika. V souboru je nyní na 100 dětí ve třech tanečních skupinách a dvou cimbálových muzikách. Mladší děti si hrají, zpívají, poznávají taneční hry, řemesla a zvyky, starší děti se seznamují s tanečními kroky a tanci našeho regionu.

Jednotlivé věkové skupiny se účastní akcí, které pořádá soubor Klobučan ve Valašských Kloboukách - velikonoční a vánoční vystoupení, setkání dětských souborů, sportovní setkání, karnevaly, koncerty, soutěže zpěváčků a dětských souborů, folklorní tábory. Děti také vystupují na akcích různých organizací v našem městě a v okolí. Soubor Klobučánek je častým hostem na festivalech a slavnostech v naší republice (Strážnice, Liptál, Luhačovice, Břeclav, Kunovice, Křenovice, Rožnov, Frenštát, Zlín, Malenovice) i v zahraničí (Slovensko, Polsko, Slovinsko, Itálie, Řecko, Turecko).

Soubor Klobučánek se pravidelně účastní folklorních soutěží. Z regionálních kol postoupil v roce 1997 na národní přehlídku v Zábřehu na Moravě a v roce 2001 na Zemskou přehlídku v Kroměříži. Naši zpěváčci Karel Ovesný, Jan Tarabus a Miroslava Janáčová byli oceněni v národních kolech zpěváčků ve Velkých Losinách.

Z Klobučánku děti plynule přechází do dospělého souboru Klobučan.

Bratři Julinovi

Bratři Julinovi dokonale ovládají odzemek. Tatínek chtěl doma fotbalistu a maminka na truc přihlásila syna Vaška již ve 3 letech do tanečního Vínku. Již v 5 letech Vašek poznal, co je to odzemek, díky vedoucímu Jožkovi Sousedíkovi. V roce 2007 začal Václav tančit v nově založeném souboru Trnečka, kde ho opět vedl Jožka. Od té doby tančil Vášek s mladšíma ogarama včetně svého bratra, který následoval v jeho stopách. V roce 2014 přestoupil za svým vedoucím Jožkou, který v té době začal vést Kašavjánek. Přes Mladou Kašavu se nakonec Vašek vypracoval na tanečníka odzemku v souboru Kašava. Kromě bratrů ještě tančí sestra Klára.

Leluja

Folklorní soubor Leluja se zabývá lidovou kulturou národopisné oblasti luhačovické Zálesí. Repertoár se skládá z hudebně-tanečně-dramatických pásem tvořených místními tanci, písněmi, lidovými zvyky nebo dětskými hrami. Kromě vystupování na domácích i zahraničních festivalech se soubor podílí také na oživení zašlých lidových tradic v obcích, kde působí. Na jaře pořádá vynášení Mařeny a chození s létečkem, v létě Králenskou obchůzku, v zimě pak Mikulášskou obchůzku a dívky obchází na svátek sv. Lucie členy souboru. Dále pravidelně zastupuje region na Slováckých slavnostech vína a otevřených památek v Uherském Hradišti. Jednou za dva roky pořádá vlastní folklorní festival Hore Provodovem, který se za šest let působení rozrostl na festival třídenní. Tradicí se staly i folklorní plesy či Kateřinské zábavy, které soubor pořádá každoročně.

V současnosti má Leluja přes 70 členů z obcí Provodov, Březůvky, Ludkovice, Řetechov, Pozlovice, Luhačovice a z širšího okolí, kteří jsou rozděleni do několika věkových skupin. První kategorii tvoří děti od 2 do 4 let - tzv. Malúšata. Malá Leluja I je tvořena dětmi od 4 let po žáky 1. tříd a Malou Leluju II tvoří děti od 2. třídy do 12 let. Nejstarší skupinou je Velká Leluja, ve které pracuje mládež od 12 let spolu s dospělými. Dále je členem souboru Ženský sbor a hudecká muzika s primášem Janem Vráblíkem.

Repertoár čerpáme z publikací Antonína Václavíka, který oblast zdokumentoval v monografii Luhačovské Zálesí, Josefa Černíka, hudebního skladatele a sběratele lidových písní, Zdeny Jelínkové, jež se věnovala regionu především po taneční stránce, a dalších.

Malé Zálesí

V roce 2013 soubor Malé Zálesí oslavil 50 let od svého založení. Za dobu jeho existence se zde vystřídalo několik generací tanečníků a hudebníků. Zakladatelkou souboru je paní Věra Haluzová. Byla také autorkou většiny choreografií a zvykoslovných pásem, které vesměs vycházejí z folklorních tradic regionu luhačovické Zálesí.

Repertoár čerpáme z bohatých tradic místní lidové kultury. Těžištěm souborového repertoáru je taneční a písňový folklór luhačovického Zálesí, dětské hry a především tradiční zvykosloví a výroční obyčeje. Patří sem však také lidové tance a písně z přilehlých regionů (Uherskobrodsko, Valašsko atd.).